Řecko

9.den

Ve tři ráno jsme vyjeli ze Sandanského. Cesta byla pomalá, navíc s dlouhým zdržením na hranicích. Do Soluně jsme přijeli kolem poledne. Měli jsme hned přípoj IC na Atény, ale průvodčí požadovali příplatek na IC, i když nám bylo u nás řečeno, že jízdenky FIP i jízdenka Eurodomino je těchto příplatků zproštěna, a tak jsme si počkali na jiný, obyčejný rychlík.

Cestou jsme se rozhodovali jestli vystoupíme u moře, na které jsme se už dost těšili, nebo pojedeme až na jih směrem na Delfy. Jakmile jsme však uviděli moře, bylo rozhodnuto. Vystoupili jsme v Leptokaryi, turistickém středisku plném Poláků a Čechů, kde železniční zastávka je prakticky na pláži.

Vyměnili jsme drachmy v kursu asi 172 za marku a namířili si to na pláž. Sledovali jsme samozřejmě ceny, které jsou v Řecku asi 2,5krát vyšší než v Bulharsku nebo u nás. Na pláži jsme pak strávili zbytek dne a noc.

10.a 11.den

Noc na pláži však byl děs. Kolem pláže je totiž hodně rušno snad až do rána a navíc nás asi o půl druhé ráno probudilo cosi jako plážový kombajn, který se blížil přímo na nás. Toto osvícené monstrum, které urovnávalo pláž, nás přimělo k přesunu k blízkým stanům nějakých asi němců, které by snad „kombajnista“ nepřejel.

Celý den jsme pak strávili na pláži a večer jsme se vydali směrem na Olymp. Čekali jsme asi hodinu na autobus, který měl údajně jet až do Litochora – našeho východiště – ale jelikož jsme se ho nedočkali vyrazili jsme pěšky. Zastavili jsme se ještě na chvíli v centru na víno a meloun a kolem desáté večer jsme konečně vyšli z města. Neušli jsme však daleko, zmohla nás únava, a tak jsme to zapíchli v místním poli. Ráno jsme se probudili v mraveništi – plný batoh a hlavně chleba mravenců. (Chleba plný mravenců jsem pak měl ještě několikrát.)

Klimatizovaným autobusem asi za 60 Kč jsme se přemístili do Litochora. Tam jsme byli středem pozornosti, neboť večer před tím tam jiná parta způsobila nepořádek, u kterého jsme seděli, a byli tak považováni za jeho původce. Nakonec jsme nic uklízet nemuseli a vyrazili na cestu.

Prošli jsme nádherným kaňonem, který se později ukázal jako slepá cesta. Vrátili jsme se na tu správnou a šli neustálým stoupáním ale i klesáním na chatu Prionia (asi pětihodinový výstup). Tam jsme byli v sedm a rozhodli se vystoupat až na Refuge A - poslední chatu pod vrcholem. Jelikož jsme věděli, kolik tam stojí nocleh, zůstali jsme já a Pavel asi hodinu pod ní a tam v lese přespali – jeden z nejhorších noclehů (po kombajnu na pláži). Poštípaní od komárů jsme ráno dorazili k ostatním třem, kteří za nocleh vedle chaty ve vlastním stanu platili každý 1300 drachem, a všichni až na Pavla („nebyl ve formě“) vyrazili na lehko bez velkých batohů na nejvyšší vrchol Olympu zvaný Mytikas. Na vrcholu jsme potkali jednoho záchranáře, který běžel ke čtyřem horolezcům, na které se zřítil kámen a jednoho z nich zabil a další tři zranil.

Zpátky na chatě jsme byli asi za tři hodiny. To už se počasí notně zhoršilo a začalo pršet. Museli jsme přespat na chatě, za což jsme i přes veškeré pokusy o nějakou slevu museli zaplatit po 3000 drachmách a to nám ještě zakázali hrát karty, protože to prý zakázal předseda Řecké horolezecké asociace.

12.den

Do rána přestalo pršet. Vrátili jsme se na pláž do Leptokarye a přespali tentokrát na jiném, mnohem lepším místě.

13.a 14.den

Den jsme strávili na pláži odpočinkem a hraním karet. Martina požahala velká asi 1/2metrová modrofialová medúza, kterou sem snad zanesla včerejší bouře.

Večer jsme vyrazili s přestupem v Paleofarsalos, kde jsme u nádraží přespali, vlakem do Kalambaky – východiště k Meteorám, což jsou známé skalní kláštery. Je to jedna z nejnavštěvovanějších památek v Řecku. Desítky autobusů, tisíce lidí. Ale jinak nádhera.

Večer jsme pokračovali do Levadie (nesprávně Labadeia), kde jsme opět přespali u nádraží.

15.den

Z Levadie jsme jeli autobusem do Delf. Po prohlídce zdejšího muzea a zřícenin jsme sjeli k moři do Itei.

16.den

Den jsme strávili opět u moře, které je zde velice mělké a tak člověk může za odlivu jít až sto metrů od břehu. Velkým plusem bylo, že zde nejsou komáři, a tak jsme se vcelku pohodlně vyspali.

17.den

Ráno o půl šesté nám jel autobus do Atén. Cena 3600 drachem. Tam jsme se podívali na Akropoli a někteří nadšenci dokonce i do archeologického muzea.

Odpoledne jsme jeli metrem do Pirea a tam za 500 korun koupili jednosměrnou jízdenku trajektem na ostrov Naxos. Trajekt však měl asi tříhodinové zpoždění. Do přístavu dorazil asi o půl dvanácté a než z něj vyjely všechny auta, kamiony, motorky a vyšli všichni lidi, uběhlo asi dalších čtyřicet minut. Pak teprve jsme mohli nastupovat my.

Úvodní strana Bulharsko I Bulharsko II Řecko Naxos Cesta zpět Fotogalerie

design - Zdeněk Ščigel (zdeno1@seznam.cz)

	Bulharsko, Řecko, Naxos ... 2001	Dnes je sobota 27.7.2024, 10:01. Svátek má Viktor, zítra Marta.



	Bulharsko ... \| Černá Hora ... \| Slovinsko ... \| Itálie ... \| Norsko ...