Úvodní strana ...        
  Bulharsko I ...            
  Bulharsko II ...           
  Řecko ...                    
  Naxos ...                    
  Cesta zpět ...            
  Fotogalerie ...            

6.den

Tento den jsme měli dojít co nejdál, abychom se přiblížili k chatě Pirin a mohli tak doplnit zásoby chleba, které byly žalostné. Opět jsme míjeli překrásná plesa, přecházeli hřebínky a kochali se krásnými výhledy do  okolí. Brzy jsme opustili kosodřevinu a dále šli skalnatým terénem, viz Vysoké Tatry.

Značně zmoženi jsme došli k Tevnému plesu, kde jsme chtěli přespat v zaslonu, který jsme našli v mapě. S překvapením jsme však místo zaslonu uviděli horskou chatu s asi desítkou stanů vedle ní. Samozřejmě se zde platilo za nocleh, což jsme nechtěli a rozhodli jsme se jít ještě dál přes další hřeben k Mitrovému plesu.

Na chatě jsme si jen dali drahé pivo a smažený kozí sýr, který se později ukázal jako velmi účinné projímadlo.

Na cestě k Tevnemu Ezeru    Výstup do sedla (2 hod. od ch. Vichren)    Na cestě k Tevnemu Ezeru

V Mitrovém plese jsme se okoupali a chtěli postavit stan, jenže se začalo zatahovat a hřmět, a tak jsme všelidovým hlasováním v poměru 4:1 odhlasovali další sestup až k chatě Pirin, abychom tak předešli bouřce v horách ve stanu, což se však ukázalo jako chybný krok. Po hodině sestupu jsme se ocitli ve středu bouřky. Blesky kolem nás začaly metat jeden za druhým a spustil se prudký slejvák s kroupama. Na chatu Pirin jsme dorazili úplně mokří – mokré oblečení v batohu, mokré spacáky, a tak nám nezbylo než zde přenocovat a usušit věci.

Chata u Tevneho Ezera    Tevne Ezero    Po bouřce

Chatař nám nejprve nabídnul cenu 8 leva na osobu, ale tu jsme se slovy "Czech student – no money" odmítli. Nakonec jsme spali za 5 leva. Při večerním posezení, kdy už tak zcela heslo Czech student – no money neplatilo,  nějaký horal nám nabídnul vynikající domácí sýr, zřejmě také kozí.

7.den

Dopoledne jsme museli čekat než přestane pršet. Po poledni jsme vyšli směrem na Melnik, krásnou obec ve vápencových skalách. Tam jsme se ubytovali asi v luxusním hotelu (na bulharské poměry), a to za 40 marek za dva pokoje (3 lůžka pro pět osob) se sprchou a záchodem.

Restaurace v Melniku

Večer jsme poseděli v hotelové venkovní restauraci. Svérázný hoteliér, který byl zároveň číšníkem nám na pokus o anglickou konverzaci odvětil: “Mluv po polsku“. Neobyčejným zážitkem byla také zmije, která se plazila v restauraci asi pět metrů od místa, kde jsme seděli. V zápětí přiběhli dva Bulhaři a bez rozpaků ji dřevěnými tyčemi ubili. Na náš konečný účet v této restauraci nebudou asi dobře vzpomínat nejmenovaní dva členové naší výpravy. Čtyři litry vína, pivo, dva šnycly a dva šopské saláty udělaly své…

8.den

Ráno jsme museli čekat než se tyto dvě osoby dají aspoň trochu dohromady a budou schopny dalšího cestování. Odmítli jsme dobře míněnou nabídku hoteliéra na hovězí vývar a dali si jen sodovku a kávu.

Rožeňski Monastir    Rožeňski Monastir    Cestou od Rožeňského Monastiru k Melniku    Melnik

Tento den byl určen pro přesun do Řecka. Přijeli jsme do města Sandanski, bulharských Karlových Varů. Jelikož jsme museli čekat do rána na vlak, vyrazili jsme do města, kde jsme s obrovskými batohy procházeli kolem nekonečné řady restauraček a venkovních posezení a byli tak terčem pohledů jejich hostů a číšníků. Nakonec jsme usedli do jedné pizzerie a dali si obrovské pizzy (průměr - 35 cm), se kterými jsme měli co dělat, abychom je snědli.

Úvodní strana    Bulharsko I    Bulharsko II    Řecko    Naxos    Cesta zpět    Fotogalerie

design - Zdeněk Ščigel (zdeno1@seznam.cz)