Naxos

18.den

Trajektem s pravidelným odjezdem ve 22 hodin jsme odpluli až o půl jedné ráno. Našli jsme si klidné temné místečko na horní palubě, rozložili karimatky a dobře se prospali. Noc na trajektu byla překvapivě pohodová. Když jsme se probudili blížili jsme se již k Naxu.

Jakmile jsme připluli ke břehu, začali jsme se balit. V domnění, že máme dost času, jsme nikam nespěchali. Poslední se balil jako vždy Palo. Snažili jsme se ho popohnat, ale věčný kliďas Pavel nám odpověděl slovy: "Než všichni vystoupí a než vyjedou všechny auta, to bude aspoň hodina. Jestli chcete, tak běžte a počkejte mě venku." A tak jsme šli.

Na břeh jsme se dostali jako poslední a byli jsme tu sami, neboť ti, co tu vystoupili nebo vyjeli, už byli dávno pryč; později jsme si uvědomili, že většina cestujících jela dále na známější ostrov Santorini (=Thera). Neuplynula snad ani minuta a vrata se zavřely a loď i s Pavlem odplula.

Zeptali jsme se místních, kam dále loď pluje a kdy se odtamtud vrací nějaká loď. Dozvěděli jsme se, že další zastávka lodi je na ostrovu Ios a že z Iosu připluje nejbližší trajekt o půl jedné odpoledne. Měli jsme teda pět hodin čas.

U přístavu jsme pojedli a vydali se k blízké pláži. Prošli jsme hlavní ulicí hlavního města (Naxos je hl. m. ostrova Naxos) plné restaurací a obchůdků a došli na pláž. Tam řada restaurací pokračovala ještě půl kilometru kolem malého zálivu. Došli jsme až na konec, kde bylo méně lidí, ale zato rozbouřené moře, foukal totiž silný vítr.

Usadili jsme se za terénní muldou, která nás dobře proti větru kryla, a šli ze všeho nejdřív okusit moře. V takhle rozbouřeném moři jsem se ještě nekoupal. Až na menší skaliska to bylo super. Ve dvanáct jsme si došli pro Pavla do přístavu. Z lodi vystoupil očividně spokojený s neplánovanou zajížďkou, jen za zpáteční cestu si musel připlatit asi 250 korun. Vrátili jsme se na pláž a tam jsme strávili zbytek dne a noc.

19. a 20. den

Ráno mě probudila Zdenova slova: "Zkontrolujte si batohy, mě se v něm někdo v noci hrabal." Ještě než jsem stačil nějak znervóznět, našel jsem batoh na svém místě a v něm i ledvinku s doklady a penězi. Stejně tak ostatním se nic neztratilo.

Jen Zdeno postupně začal zjišťovat, co mu bylo ukradeno. Ztratily se mu sýry, lunchmeat, tři trička, baterka, nůž, dvoje šusťáky a pláštěnka. Naštěstí mu v batohu zůstaly goretexové boty za čtyři tisíce.

Vše muselo proběhnout asi takhle: Zloděj si večer obešel pláž, aby si vytipoval oběti. Poté v noci, když už jsme tvrdě spali se potichu (v písku naprosto neslyšitelně) přiblížil a šlohnul batoh a odnesl o kousek dál. Tam se prohrabal v batohu a vytáhl, co se mu zalíbilo. Ostatní věci naházel zpátky, vrátil batoh na původní místo a odešel krást vedle, kde spali nějací Angličani.

Na místě, kde se zloděj asi přehraboval v batohu, našel Zdeno ráno pár svých věcí. Angličan vedle nás prý přišel jenom o kalhoty. Z naší skupiny byl Zdeno jediný, kdo měl peníze a doklady u sebe ve spacáku. Jestli by je zloděj ukrad, nevíme. Ale domníváme se, že chtěl ukrást jen tolik, aby nikdo z nás nešel na policii krádež ohlásit. Navíc nevím jak by se policajti tvářili, kdybychom jim řekli, že jsme spali volně na pláži.

Ve tři odpoledne jsme odjeli autobusem do vnitrozemí, směrem k nejvyšší hoře ostrova zvané Zas vysoké 1003 metry. Dojeli jsme autobusem do osady Chalki,v níž jsme v supermarketu nakoupili a pokračovali pěšky do horské vesnice Filoti.

Po cestě jsme se zastavili u malého kostelíka snad ze dvanáctého století, který byl ale zavřený. Tak jsme aspoň natrhali hrozno, které zde rostlo a do sytosti se ho najedli (také dobré projímadlo, především nemyté).

Z ní jsme začali stoupat. Na Zas jsme vyšli asi za dvě hodiny, stihli jsme to ještě před západem slunce, který byl nádherný. Nahoře se dalo vcelku dobře přespat, a tak jsme mohli pozorovat i východ slunce, který byl ještě krásnější než západ. Měli jsme krásný rozhled na všechny strany ostrova a na okolní ostrůvky.

Dolů jsme chtěli sejít jinou méně frekventovanou cestou, ale z té jsme někde sešli, a tak jsme se pustili přímo dolů suťovištěm přes ostré keříky a několik ohrad. Došli jsme na asfaltku a po ní do Filoti, kde jsme chytli super stopa až do Naxu. Tam jsme koupili zpáteční lístek na trajekt a šli zase na pláž.

21.den

Poslední den před cestou zpátky jsme strávili opalováním, koupáním a hraním karet. Večer jsme si zašli na večeři do města. Já s Martinem jsme si dali hlavní menu, které obsahovalo zeleninový salát, rybu s hranolkama, meloun, dvě deci vína. To vše za 3000 drachem. A na závěr jsme dostali jako pozornost podniku ouzo, „pendrekovou pálenku“.

Úvodní strana Bulharsko I Bulharsko II Řecko Naxos Cesta zpět Fotogalerie

design - Zdeněk Ščigel (zdeno1@seznam.cz)

	Bulharsko, Řecko, Naxos ... 2001	Dnes je ÄŤtvrtek 21.11.2024, 23:48. Svátek má CecĂlie, zítra Klement.



	Bulharsko ... \| Černá Hora ... \| Slovinsko ... \| Itálie ... \| Norsko ...